ANFK v sestavě: Venca; Mike, Papy, TURDA; Dan, Qrul, Petr, Šimon; Johny; Táclav
Na již 16. ročníku chlistovského pouťového turnaje nemohl již tradičně chybět ani celek ve žlutočerveném, tedy ANFK Černý uhlí. Do našich řad jsme pro letošek naverbovali i Velkého učitele, fotbalového Mohykána a Legendu Divadla snů, slovutného Turdu, aby vyztužil naše zadní řady, vnesl do nich klid, lehkost, grácii a fotbalovou krásu. Nákup se vyplatil a Turda skutečně podal výkon přinejmenším nadstandardní. (Tolik k opěvným ódám v zoufalé naději, že autor bude po konci sezóny ušetřen tradičního potupného posměchu během vyhlášení.)
Ačkoliv počasí bylo zdařilé, kuřátka propečená a pivíčko napěněné, navábil letošní ročník jen pět týmů. A to sice: ANFK, Mengy tým, SK Chlistov, FC Odpad (maskovaná Formanka Luby) a Viva tým Hudčice, pozdější vítěz turnaje.
Svérázné rozlosování, nad kterým kroutily vrtulemi snad i přelétající helikoptéry, nám hned v prvním zápase přiřklo velmi silného soupeře, klatovský „Real Madrid“ Mengy Team. Analytici a fotbaloví experti se jistě budou přít o to, jak by tento zápas probíhal v pozdější fázi turnaje, neboť pro naše soupeře se stal turnaj především oslavou narozenin jednoho jejich člena, avšak proti nám nastoupili ještě v relativně střízlivém stavu. Na začátku zápasu bylo znát, že ještě nejsme zcela srozuměni s místním terénem, naše přihrávky byly buď pomalé nebo nepřesné a soupeři jsme tak usnadnili cestu za vstřelením prvního gólu, který jsme obdrželi po přečíslení, kterému předcházela právě špatná přihrávka Qrula. Naštěstí jsme naši hru postupně zkvalitňovali a dokonce jsme místy dostávali soupeře pod tlak. Ten byl nakonec korunován úspěchem, když Johnyho přihrávku z pravé strany do vápna nekompromisně uklidil do brány nešťastník z řad obránců Mengy Teamu. V dalším průběhu zápasu jsme i přes solidní výkon několikrát zaváhali v obranné činnosti a zkušený soupeř toho dokázal celkem třikrát využít. Z prvního zápasu jsme si sice neodnesli bod žádný, ale předvedený výkon byl předzvěstí nečekaně sympatického představení ANFK na tomto turnaji.
Ve druhém klání nás čekal Odpad, nikoliv však odpad, neboť tento tým byl nabit řadou kvalitních fotbalistů na čele s nám tuze známým Jardou Bulkou. K tomuto zápasu se na poslední chvíli přiřítil i rádoby lešenář Dan, což se později ukázalo být poměrně důležitým aspektem dalších minut. Soupeř se vyznačoval tvrdou hrou a protože sudí byl v rozhodování jemně řečeno velmi laxní, mnohé zákroky za hranicí pravidel mu procházely bez větších problémů. My se koncentrovali na eliminaci chyb v obraně a přechodu do útočné fáze, což nás často přivádělo k zajímavým možnostem v zakončení. Ta nejdůležitější přišla ještě v první půli, když Dan dobré tři metry za vápnem postřehl, že poblíž svatyně Kaká sbíhá na přihrávku. Vyslal tedy střílenou náhru k pravé tyči, kterou Kaká mistrně netečoval a míč skončil v síti. Po inkasované brance soupeři ještě více přitvrdili a některé zákroky měly s fotbalem pramálo společného, nicméně ke srovnání to již nevedlo a tři body putovaly na naše konto.
Pořádající tým se stal naším soupeřem ve třetím zápase a my si dělali zálusk na další tři bodíky, které by nás dovedly k umístění až podezřele zavánějícímu nebývalým úspěchem. Tomuto cíli jsme i vyšli směle vstříc, když po nádherné akci dua Táclav – Papy zakončoval druhý jmenovaný z hloubi vápna nechytatelně kolenem. Ještě v první půli však chlistovští borci dokázali srovnat. Slabší chvilku si vybral Venca, když vysoký míč z autového vhazování jen vyškrábl do výšky a váleje se v prachu mohl jen bezmocně přihlížet, jak jeden z forwardů soupeře zakončuje do naší prázdné klece. Naše neštěstí pak završil v závěru Šimon, když v počínající brejkové situaci nahrál místo Danovi jednomu z protihráčů, který zahájil bleskovou akci končící promptně druhým gólem v naší síti.
Naše závěrečné vystoupení a zároveň poslední duel turnaje jsme odehráli proti silnému celku z Hudčic. Navzdory tomu jsme ale šli do vedení, poté, co Johny – ačkoliv faulován – hrdinně pokračoval v útoku a zakončil mezi nohy přemisťujícího se brankáře. Soupeři ale naprosto nesklonili zbraně a zejména jeden z mladých útočníků nám motal hlavy více než málo. Právě on byl také strůjcem obou branek, které přišly v rychlém sledu a notně otřásly naším sebevědomím. Ve druhé půli jsme zlepšili obranu a nepřipouštěli takový kolotoč před Vencovou svatyní. K nějakým zajímavějším útočným pokusům jsme se ale nedostávali. Vyrovnání přišlo jako blesk z čistého nebe v samém konci. Brankář soupeře, přestože byl důtklivě varován celým svým okolím, rozehrál riskantně do středu hřiště, Mike výtečně přečetl celou situaci a nekompromisně zavěsil.
Nelze než říci, že turnaj se vydařil a to po všech stránkách – počasí, okolí (halekající Mengy tým) i občerstvení byly na úrovni, turnaj neobtěžovali volně pobíhající psi. I námi předváděná hra byla nad poměry koukatelná, zejména Johny prokázal, že je schopen i kvalitně přihrát, je-li špetka snahy a zájmu. Bohužel ani Qrul ani Táclav, nejčastější objekty jeho snažení, si při sobotě střelecké střevíce neobuli. Mile překvapil i Šimon, který poprvé v životě promluvil sprostě („ty krávo“ po špatné přihrávce ale mohlo být způsobeno jen přeřeknutím z tradičního „ty kráso“). Završením turnaje se pro nás stal taktéž již tradičně vnitrotýmový penaltový rozstřel, ve kterém bylo k vidění celé penzum bravurních brankářských zákroků v podání Vency, Papyho i jiných a nemenší množství lahodných střel vším možným od stehna dolů.
Závěrečná rekapitulace
Pořadí týmů: Viva tým Hudčice, Mengy tým, SK Chlistov, ANFK Černý uhlí, FC Odpad
Naše skóre: 5:8 (po zápasech 1:4, 1:0, 1:2, 2:2)
Střelci branek: Dan, Johny 2, Mike, Papy
Nyní již nezbývá než se těšit na další ročník. Fotbalu zdar!
hezky napsáno, ještě bych vyzdvihl,že jsme v každém zápase dokázali vsítit alespoň jednu branku což se nám dříve mnohdy poštěstilo tak tak za celý turnaj 🙂 , takže to zlepšení v ofenzivě se prokazuje nejen ve 3tí lize….
Vložil johny - 21. 9. 2010 v 16.20
„Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko.“ Viki Cabadaj l.p. 1982 😉
Byť neoplývám sympatiím k rektálnímu alpinismu, musím uznat, že slova autora zaútočila na mou nejslabčí stránku a uvedený chvalozpěv mu pravděpodobně bude, mou slabou náturou, přičten k dobru jako polehčující okolnost, v případě, že dojde k naplnění jeho vizí. Autorovi komentáře smekám poklonu za opět brilantní ovládnutí pera. Myslim pera jako pera ne jako pera 🙂 .
Zdraví Vás Velký učitel.
Vložil Legenda Divadla Snů - Turda - 23. 9. 2010 v 12.26