ANFK v sestavě: Lubo; Dan, Mike, Slámík; Johny-Qrul, Karel-Táclav; Doudy, Papy
Zápasu předcházely složité rošády ohledně termínu, neboť našemu soupeři poskládanému hlavně z hráčů velkého fotbalu kolidoval rozlosováním daný čas s důležitým utkáním v jakési velkofotbalové soutěži. Nakonec se podařilo najít kompromis v sobotním pravém poledni. V té době ještě nikdo nemohl tušit, že počátek víkendu přinese úmorné vedro a žhnoucí, takřka saharský kotouč nad našimi hlavami. Mušláci nakonec dorazili s jedním hráčem na střídání, ANFK, jako v této sezóně již tradičně, nemělo s naplněním soupisky nejmenší problémy. Pozorný čtenář si jistě povšiml Papyho figurujícího na postu útočníka, což není tisková chyba či nedbalost, nýbrž holá realita a další z brilantních tahů uhelného vedení, jak se ukáže na následujících řádcích.
Dobře si vědomi početní převahy, pokusili jsme se do zápasu vstoupit aktivně a nenechávat soupeři příliš času na rozehrávku či další neblahé kejkle. To se nám i dobře dařilo, a tak hosté hrozili ponejvíce ze standardních situací, zejména autových vhazování, která směřovala takřka bezvýhradně na vysoké útočníky operující ve vápně. Naše obrana byla ovšem vynikající a v součinnosti s Lubošem dobře čtoucím hru odvracela tyto situace bez větších obtíží. Naše útočné snahy byly založeny především na kombinaci a snaze o plynulý přechod středu hřiště, což se i výjimečně dařilo v množství větším než malém. Kromě toho jsme se dostávali i ke střelbě, což je věc ne vždy obvyklá. Svojí troškou do mlýna přispěli Johny i Papy, jejichž pokusům ale prozatím chyběla potřebná razance a především přesnost. Dobrou šanci měl i Táclav po Karlově stříleném rohu, míč svištící vápnem ale bohužel pro nás nedokázal usměrnit do sítě. Stejný hráč pak předvedl i jednu ze svých oblíbených „hlavně-nic-neuchvátat“ kliček, kterou ve finále ozdobil i zdařilou střelou; i s tou si ale brankář poradil. Skóre zápasu otevřel svojí první trefou v sezóně Slámík, když zužitkoval míč na hranici vápna, umístěně vystřelil a nedal tak brankáři hostí šanci.
Druhý poločas začal obdobně jako první skončil, tedy naší mírnou převahou, která ale velice záhy začala nabírat na intenzitě. Pálící slunce se totiž na soupeřích podepisovalo nemalou měrou a síly jim po změně stran kvapem ubývaly. To samozřejmě blahodárně působilo na naši kombinaci. Její typický rys – tedy jistá otálivost a pomalost – přestal být proti laxně přistupujícím soupeřům tak velkou přítěží a na naše kopačky se začala vkrádat sebejistota. Přihrávky začaly být přesnější a začaly se objevovat stále lepší šance k zakončení. Důležitým aspektem naší hry byl i klid a neunáhlenost, kdy jsme byli schopni přihrát i dozadu, případně až na Luboše a tím jsme zbytečně neztráceli míče. Ačkoliv naše herní převaha byla patrná, na zvýšení skóre si diváci utkání museli přece jen ještě počkat. Trpěliví byli odměněni, když se svátečnímu kličkaři Danovi podařilo obejít obránce a pak již z autové čáry ve skluzu přihrát na hranici vápna Doudymu, který se neunáhlil, pečlivě zacílil a střelou pod víko se nemýlil. Euforie na lavičce ještě ani zcela neutichla, když se jeden z obránců hostí dopustil faulu cirka tři metry od vápna. Tradiční exekutor takovýchto situací Johny vyřešil standardku brilantně, nahrál Papymu, který střelhbitě vystřelil a s troškou potřebného štěstíčka, tyče a brankáře zvýšil na 3:0. Posledních několik minut už se hrálo takřka jen na jednu branku a skóre se mohlo ještě zvýšit, kdybychom dokázali přesněji zamířit. Místa a klidu pro střelbu totiž bylo přehršel. Těsně před závěrečným hvizdem se sice ještě hosté dostali do brejku a mohli korigovat skóre, ale Luboš předvedl, že v brance není jen pro ozdobu a střelu nonšalantně zlikvidoval.
Jeden z mála zápasů, o kterém lze snad bez přehánění říci, že ho ANFK mělo po celý čas pod kontrolou. Jedním dechem je sice nutné dodat, že velkým pomocníkem nám bylo počasí, které soupeře odrovnalo možná více než naše útočné skotačení, ale zároveň je nesporným faktem, že zařídit v týmu solidní docházku na zápasy je také svého druhu umění, které letos zatím Černý uhlí ovládá na výbornou.
Dane, prosimtě, co znamená slovo nonšalantně? my, co nemáme ani základku tomu nerozumíme 😀
Vložil Luboš - 17. 6. 2012 v 22.43
Lubosi, to nevadi, ze nejsi lingvista, hlavne, ze jsi fotbalista 😀
Vložil Rak - 18. 6. 2012 v 11.08
Lubo, speciálně kvůli tobě jsem tenhle výraz s láskou vybíral 🙂 Doporučuju použít nějakej slovník, tam to budeš mít hezky důkladně popsaný; v přípaě lenosti ti můžu nabídnout můj opis „s prstem v nose“ 🙂
Vložil Dan - 23. 6. 2012 v 21.48