ANFK v sestavě: Táclav; Dan, Doudy, Karel, Mazlík, Mike, Papy, Qrul
Ještě před samotným komentářem důležitá poznámka pro všechny případné čtenáře: v letošní sezóně by se mohlo zdát, že existuje tendence psát především o úspěších a trapasy taktně zamlčovat. Vězte, že takto nízký záměr není příčinou nepravidelnosti příspěvků. Důvod je mnohem prozaičtější – ne vždy se najde dobrovolník, který by byl ochoten nějaký elaborát stvořit… teď již ale k samotnému duelu!
Podzimní část soutěže zastihla ANFK v těžké herní nepohodě a z prvních čtyřech odehraných duelů se nepodařilo vytěžit ani jediný bod, což je situace v posledních letech takřka nevídaná. Dodáme-li, že mezi soupeři byly i papírově tuze slabé celky Fire brigade a Rychlá rota, je nasnadě, že nálada v mančaftu nebyla právě nejrůžovější. Modrá nudle hraje letos ve znamenité formě a hrdě stojí na druhém místě tabulky, což také nebyla zpráva právě povzbuzující. A aby neštěstí nebylo málo, nemohl se do branky postavit Luboš, takže jeho místo zaujal brankář-paralympionik Táclav.
Zápas začal ve svižném tempu se slibnými pokusy na obou stranách. První vážnější šanci měli hosté, když souboj rameno na rameno posoudil sudí Turda jako Danův faul a nařídil přímý kop z nebezpečné vzdálenosti. Situaci však obrana ANFK zvládla na výbornou a skóre se neměnilo. O poznání hůře již dopadl rychlý brejk hostí zatažený po levé straně. Mike rychlostně nestačil útočníkovi č.99 (zle nám zatápějícímu po celý zápas), který tak mohl přihrát do vápna na Jirku Šmolce, nehlídaného pro změnu Doudym, a ten bez obtíží zavěsil. Selhání padá cele na hlavu obrany, která nezachytila rychlý nástup, a Táclav nemohl dělat nic jiného než mžouravě přihlížet tomuto nadělení. Zanedlouho udeřilo podruhé, tentokrát když prudký Danův míč Mazlík nezpracoval ideálně a nedopatřením ho poslal zpět před naši branku. zde se pak projevil tradiční uhelný nedůraz a po několika odrazech skončil balon opět v síti, 0:2. Za černožluté barvy vedli ofenzivu především Mazlík a Karel, jejich snažení ale chyběla lehkost a rozvaha pro ideální vyřešení situace. Tento jev ovšem provázel v první půli celý tým. V momentech vhodných pro střelbu se přihrávalo, zatímco místo střelby se konala – vesměs šmrdlavá – přihrávka. Jednoznačně největší šanci za prvních 20 minut hry zaznamenal Mike, jehož povedenou střelu do vinglu vytěsnil brankář na spojnici břevna a tyče. Zatímco naše snahy vyznívaly naprázdno, přidali hosté po prudké střele třetí branku. Ačkoliv skóre tomu naprosto neodpovídalo, byla však hra poměrně vyrovnaná, takže jsme neskládali zbraně a skutečně se záhy dočkali prvního úspěchu. Papy dostal s trochou štěstí vzdušný míč od Dana, zkušeně vyčkal, až mu poskočí do ideální pozice, vyměřil trajektorii a střelou vzduch-země-vzduch zaskočil širé okolí a zejména pak náhradního brankáře Nudle Špačka. Krátce po tomto veleúspěchu odpískali sudí konec první půle.
Po změně stran působilo ANFK od počátku jako vyměněné. Lépe jsme obsazovali soupeře, byli důraznější v soubojích a celkovou aktivitou dostávali protihráče, na kterých se začínala projevovat únava, pozvolna pod tlak. Úlevu zaznamenal Táclav, jehož hlavní náplní se stalo rozehrávání od branky a sbírání nepříliš nebezpečných vysokých míčů ve vápně. z dlouhých nákopů těžil především Doudy, který operoval ve vápně hostí a místy obraně zle zatápěl. Střelecké kopačky ale bohužel zřejmě zapomněl pro tentokrát doma. Střel na branku Nudle sice přibývalo, ale skóre se zatím neměnilo, částečně kvůli potížím s trefením zařízení (Mike, Qrul), částečně kvůli překvapivě kvalitním zákrokům brankáře (opět například střelecky velice agilní Mike a střela k tyči vytěsněná famózním způsobem na roh). Snížení jsme se ale přece jen dočkali, když Mike (není to podlézavost, prostě se mu dařilo) prošel po levé straně a poslal míč z velmi ostrého úhlu pod víko. Nedlouho poté jsme rozehrávali přímý kop, jehož exekuce se ujal Papy; ovšem jen na oko. Ve skutečnosti míč jen mazaně přiťukl… Mikovi, který prostřelil skrumáž a stanovil skóre na 3:3. Zápas se chýlil ke konci a Uhlí rozjíždělo ten pravý presink v duchu svých nejlepších tradic. Na rozdíl od prvního poločasu jsme nepanikařili, dokázali míč ve správnou chvíli podržet a v případě potřeby i přihrát brankáři. Místy se tak vytvářel ideální model, kdy míč putoval bez větší námahy mezi hráči týmu, soupeř musel běhat a vytvářely se tak dobré pozice pro další šance. Hosté se s naší zvýšenou aktivitou a důrazem nedokázali vyrovnat a navíc byli zřejmě notně překvapeni zvratem v utkání. Zázračný obrat dokonal dvě minuty před koncem Karel, který se ujal odraženého míče a přízemní střelou pečetil na konečných 4:3. Na tuto finální tečku už nedokázala Nudle nijak zareagovat, takže tři body putují po delší době na uhelné konto.
Poločasy rozdílné jako den a noc, které však jasně ukázaly, že když se chce, tak to jde! Pozitiva je třeba bedlivě uchovat v paměti, protože příští neděli čeká ANFK zřejmě nejdůležitější zápas podzimu proti Divadlu snů.
Žádné komentáře k “ANFK Černý uhlí – Modrá nudle 4:3 (1:3)”