ANFK v sestavě: Luban; Dan, Karel, Qrul; Johny, Kája, Marek, Zdeněk; Doudy, Táclav
Sobotní odpoledne přineslo tradiční derby, do nějž ANFK nastoupilo v hojném počtu, na rozdíl od svých soupeřů z Divadla snů, kteří neměli ani možnost alternace v jednotlivých rolích, tedy dostavili se v základní sestavě 5+1. Naším cílem tedy logicky bylo soupeře přeběhat, unavit a posléze roznést na kopytech.
První minuty nasvědčovaly tomu, že by se kýženého záměru skutečně mohlo podařit dosíci, protože snad již ve druhé minutě šlo ANFK do vedení 1:0. Dan kousek před vápnem – na rozdíl od prvotního záměru – bodlem nevystřelil, ale spíše přihrál Táclavovi, jenž navzdory tísnění gólmanem i obráncem dokázal zkrotit míč a poslat jej na branku, to sice ještě ke skórování nevedlo, ale odraz směřoval k volnému Kájovi, který se z nepříliš obtížné pozice nemýlil. Slibný začátek a takřka euforie vzaly však velice rychle za své. Divadelníci totiž secvičili nezvyklou herní variantu s extrémně ofenzivním brankářem Alešem. Při jednom z rohových kopů se gólman hostí vydal až na naši polovinu, dostal míč, dvěma třemi rychlejšími kroky obešel Táclava a Lubanovi, jenž měl zakrytý výhled nedal šanci, 1:1. Aleš, nabuzený nebývalým úspěchem se vydával na útočné výlety i nadále, což se mu ale krutě nevyplatilo, když po závaru dostal míč na svoji citlivou nohu Johny a s chvályhodným herním přehledem jej poslal přes celé hřiště do prázdné branky. Hra byla v první půli rozháraná a oboustranně špatná, chyběla kombinace i zakončení a míče vesměs létaly vysokými oblouky od jednoho brankáře ke druhému. Zkrátka, pro přítomné diváky musela být předváděná hra spíše utrpením než příjemným zážitkem.
Do druhé půle vstoupilo ANFK s řadou taktických pokynů a předsevzetí (mimo jiné i důkladné bránění útočícího brankáře). Začátek skutečně vypadal o něco lépe a několikrát se podařilo solidně zakombinovat. Branka ovšem padla opět poněkud komickým způsobem, když Dan vystřelil, clonícího Zdeňka trefil do zad, od nichž míč putoval do branky. Velké procento podivně padajících branek by snad bylo možné vysvětlit přítomností hráčů Magicu mezi diváky, kteří jsou na podobné situace experty na slovo vzatými. Nezkušený pozorovatel by musel očekávat, že ANFK si náskok proti početně slabšímu soupeři pohlídá a v poklidu dovede do vítězného konce, pravý opak byl však pravdou. Po autovém vhazování Doudy neuhlídal nabíhajícího brankáře, který vystřelil a jeho ránu Luban jen vyrazil na břevno a před sebe. Zaskočená černouhelná obrana (černé svědomí má především Dan) pak už jen přihlížela, jak odražený míč Jarda doklepává do prázdné branky. Pohromám však nebyl ani zdaleka konec, protože minely se dopustil i jinak takřka nechybující Karel. Dal poněkud více prostoru agilnímu Honzovi Ešnerovi a ten v samostatném úniku pokořil Luboše potřetí. Následná pasáž nepřipomínala fotbal již takřka vůbec. Hosté nakopávali dlouhé míče a dostávali se do šancí víceméně nahodile, zatímco ANFK se zmateně pokoušelo útočit, nechávaje v obraně tu jednoho, tu žádného hráče. Jediné alespoň trochu fotbalové momenty zajišťoval Marek, který dokázal déle podržet míč, ale ani on si kvůli váhavé střelbě pořádnou šanci nevytvořil. Rozhodující branka ale nakonec přece jen padla. Johny poslal míč do vápna, brankář Aleš jej však nedokázal chytit, ale jen srazit před sebe. V tom se ovšem zjevil důrazný a servítky si neberoucí Táclav, který míč dorazil do branky, ačkoliv byl již takřka v držení gólmana. Celá situace byla značně sporná a hosté se samozřejmě dožadovali faulu a tím neuznání branky; sudí však trval na tom, že brankář v době kopu míč neměl ve svém držení. Zbytek zápasu se pak už jen spíše dohrával, ani jedno mužstvo nemělo morálku na jakýkoliv herní obrat a změnu k lepšímu.
Černý uhlí si sice odnáší ze zápasu tři body, ale rozhodně nebylo lepším týmem. Divadlo, i v improvizované sestavě, hrálo, co potřebovalo a jen s velkým štěstím a díky sporné brance se body nedělily. Předváděná hra patřila k tomu nejhoršímu, co bylo možné od ANFK za dlouhou dobu vidět. Otřesný zážitek je však třeba rychle hodit za hlavu a soustředit se na další zápas proti Bukvám, které na domácím hřišti nedávají nikomu nic zadarmo.
No před druhým golem jsem to sice vyrazil jen na břevno a před sebe, jenže tu ránu těsně přede mnou tečoval Jarda Bulka, kterej tak byl během pár sekund dvakrát neobsazenej
Vložil Luboš - 16. 9. 2013 v 19.11
Jo, sypu si popel na hlavu, u toho Jardovo gólu jsem hrubě zaspal… a pak to ještě odnesl chudák Doudy :/
Vložil Dan - 17. 9. 2013 v 22.11