ANFK v sestavě: Luban; Dan, Mike, QRUL; Johny, Martin, Papy; Petr, Táclav
První podzimní zápas měl komickou předehru, protože v sobotu v 0:15 dorazila uhelnému vedení zpráva od velkého Karla, že zápas se kvůlivá volejbalu a obsazenému hřišti ruší. S tím jsme se ovšem odmítli smířit a po několik telefonátech s Roťáky se podařilo stanovit náhradní termín na jejich hřišti v neděli dopoledne. Kvůli tomu chyběl na soupisce Karel a do obrany se tak ve své premiéře podíval Qrul, na jehož střeleckou impotenci už nezabírá ani Clavin kombinovaný s Arginmaxem.
V první půli byla černouhelná ofenzíva plná nápadů a invence, žel bohu však s tradiční nepřesnou muškou a nemohoucím zakončením. Řadu vynikajících přihrávek vymyslel a narýsoval Táclav hrající po dlouhé zápasové odmlce ve vynikající fazóně. Obdobně na tom byl i Johny, který navíc přidal i několik slibných střel. Za zmínku jistě stojí i Papyho samostatný únik, který však nebyl zakončen kvůli svižnému obránci hostí. V brankovišti měl po skrumáži dobrou šanci i Petr, ale ani on skóre neotevřel. Rota praktikovala tradiční dlouhé nákopy z vápna, které ale naprosto nebyly nebezpečné, takže Luban se prvních 20 minut v brance víceméně nudil. Až v závěrečné pětiminutovce se hosté probrali k většímu tempu, rozhodili náš rytmus hry i celou obranu a vytvořili si několik ošemetných situací, naštěstí pro ANFK však bez gólového závěru. V těchto okamžicích se velice líbivě prezentoval Qrul, například odhlavičkováním centru ve velmi těžké pozici, který by jinak směřoval na osamoceného hráče na hranici vápna, či dalšími oku lahodícími kousky. Bravurní obranný výkon pak kořenil výpady na půli soupeře a několika kličkami průrazem.
Po změně stran se obraz hry příliš nezměnil. Rota se dostávala do šancí hlavně po našich zcela zbytečných chybách (zejména Danovy odkopy, které jen málokdy letěly vzduchem, jak měly, ale spíše na nohy útočníků soupeře), ale zakončení nebývala příliš nebezpečná. První branka tedy padla do sítě hostí. Mike vyslal přihrávku z obrany na levou stranu, kde ji jen lehce tečoval Johny, aby se jí ujal Dan a po několika krocích našel přesnou křižnou náhrou Petra na vzdálenější tyči. Míč skončil nekompromisně pod víkem a obrana soupeře se zdála býti rychlostí akce celkem konsternovaná. Skóre mohlo výrazně narůstat, ale proti byli Marťas a Papy – první jmenovaný například nedorazil míč do prázdné branky z cca metrové vzdálenosti; Papy pro změnu z hranice vápna pálil asi tři metry vedle. Martin si ale nakonec přece jen poněkud napravil pověst, když přihrávku do úniku od Johnyho zakončil gólově. Vedení 2:0 se dařilo vcelku pohodlně kontrolovat a jen v závěru se objevila trocha vcelku zbytečných emocí, které ale na konečném skóre nic neměnily.
Dobře zvládnutý zápas, ve kterém soupeři neměli téměř žádné větší šance vstřelit gól (vyjma závěrů obou půlí). ANFK celkem zdařile kombinovalo a dobře spolupracovalo v obraně. Drobným nedostatkem je malé nabízení se při vlastní rozehrávce, tradiční achillovou patou pak neproměňování i těch nejloženějších šancí, což je věc, která může tuze mrzet hned příští víkend, neboť proti Mušlák týmu jistě nebude radno šancemi plýtvat.
Žádné komentáře k “ANFK Černý uhlí – Rychlá Rota 2:0”