ANFK v sestavě: Rak; Dan, Mike, Papy; Johny-Karel, Qrul-Táclav; Kája, Šimon
Do třetího kola letošního ročníku vstupovalo ANFK s přáním a vidinou zisku dalších třech bodů, což by v případě úspěchu znamenalo celkem devět bodíků po třech kolech, tedy situaci pro Černý uhlí vpravdě nevšední. Do sestavy se po delší době opět podíval Rak, aby střežil prostor mezi tyčemi místo ochořelého Venci. Další premiérový start ohlásil pro tento zápas Šimon, což je pro průběh klání věc jistě zapamatováníhodná.
Zápasy proti Camelu bývají vždy velmi vyrovnané, plné soubojů ve středu pole, ale zato s menším počtem šancí. Tentokrát se ovšem zpočátku zdálo, že ANFK dokáže tuto zaběhlou tradici změnit a tlačilo se do slibných pozic. Jak už to tak ale bývá, finální fáze byla velkým problémem, takže opravdových, nebo snad dokonce nebezpečných, zakončení bylo poskrovnu. Dařilo se nám však dobře kombinovat a držet míč poměrně zhusta ve své moci. V úvodní části utkání mělo tedy ANFK zřejmě více ze hry, minimálně co do optické převahy. Faktický užitek se však neprojevil žádný. Camel oproti tomu hrozil zejména z individuálních průniků a velice dobře do pohybu sehrávaných standardních situací. Oproti tomu snahy o dlouhé nákopy od branky se většinou staly lahůdkou pro Raka či dobře pozičně hrající uhelnou obranu.
Již koncem první půle se hosté začali rozjíždět do většího tempa, což v druhém dějství pokračovalo až do dimenzí pro uhelnou obranu značně nepříjemných. Stručněji řečeno – ANFK se dostávalo pod nevybíravý tlak. Kombinace domácích borců začínala vykazovat zvýšenou nepřesnost, čehož Camel využíval k rychlým kontrům a i delším akcím na naší půli. V této době se ovšem přihlásil o slovo fotbalový koumák a inovátor Šimon. Vida, že je třeba něco změnit, jinak se Uhlí se zlou potáže, zahrál mazaně (na první pohled zcela bezdůvodně) na půli soupeře ve výskoku úmyslně rukou, za což zcela logicky viděl žlutou kartu. Tento chladnokrevný kalkul se mu bohatě vyplatil, ačkoliv musel od svých přízemně uvažujících spoluhráčů vyslechnout mnohé nepěkné slovo. ANFK se v obraně semklo a početní nevýhodu sehrálo bez přehánění na výbornou, aniž by hostům umožnilo vůbec nějak výrazně ohrozit Rakovu branku. Závěr oslabení pak korunoval ve výtečné fazóně hrající Táclav, když dokázal zpracovat Danem házený aut, obtočit se kolem obránce ve vápně a nechytatelným způsobem k tyči zakončit. V následujících minutách a vlastně až skoro do samého konce zápasu se převaha Camelu změnila na drtivý tlak, který přinesl mimo jiné i dvě nastřelené tyče a několik dalších infarktových situací. Rak se v této pasáži mohl věru dosytosti vyřádit, protože míče na něj létaly za všech směrů i vzdáleností. V samém konci se nám podařilo přece jen vymanit ze sevření a více kontrolovat hru. Soupeři tedy nedokázali najít recept na naši tentokrát velice dobře fungující obranu a uhájili jsme nejtěsnější možné vítězství 1:0.
ANFK předvedlo velice dobrý kolektivní výkon a pochvalu zaslouží zejména precizní obranná činnost celého týmu. Útočná fáze byla tentokrát poněkud slabší, bez většího množství velkých šancí, ale v prvním poločase je přesto třeba pochválit snahu o kombinaci a držení míče. Rak ve svém brankářském comebacku potvrdil, že v něm něco vězí a odnesl si cennou nulu na svém kontě. Šimonovu ruku ponechejme raději bez komentáře.
V dalším kole narazí ANFK na Modrou nudli, která během prvních třech kol vyzkoušela již všechny varianty bodového zisku a je tedy velkou otázkou, pro kterou variantu se rozhodne v kole čtvrtém…
vidíš, já sem asi tak přízemně myslící že tu šimonovo taktiku nechápu ještě pořád.. 😀 …a moh si tam zmínit ty dvě kájovo tutovky v druhej půlce,aby to nevypadalo že sme dopředu byli úplně jalový.. 🙂
Vložil johny - 10. 5. 2011 v 20.06