ANFK v sestavě: Venca; Dan-Mike, Karel-Petr; Johny-Šimon, Qrul-Táclav; Kája, Kostra
Dohrávka posledního kola jarní ligové části přinesla šlágr z největších, a to sice duel tradičních rivalů Černýho uhlí a Divadla snů. ANFK nastoupilo v plné síle, podruhé v této sezóně s fantómem Kostrou v sestavě. Vítězství mohlo oba týmy vynést na průběžné třetí místo, takže – pomineme-li obvyklou čest a slávu – bylo věru o co hrát.
Od prvních minut jsme dokázali zatlačit soupeře do defenzívy a principál divadelního spolku Venca i jeho věrný souputník a zástupce Turda si mohli utrhnout hlasivky ve snaze zformovat řady svých svěřenců do přesvědčivější obranné linie. Uhelná převaha byla sice nevídaná a nepopiratelná, nicméně kýžené plody v podobě branky ne a ne přijít. Nejprve ve dvou závarech exceloval gólman hostí v součinnosti s obranou, když se našim borcům ani na několikrát nepodařilo dopravit míč do sítě. Na uhelné kopačky se přilepila i špetka smůly, například když se k osamocenému u tyče stojícímu Qrulovi sice dostal míč, ale odraz od tyče vykolejil našeho forwarda natolik, že k zakončení vlastně ani nedošlo. Následně se za hranicí vápna zjevil Karel, aby svoji dělovku poslal kamsi nad břevno. Se svojí troškou do mlýna přispěchal i Dan, jehož zblokovaná střela proplachtila těsně kolem tyče, kde Kostrovi chyběly k zakončení jen centimetry. Zřejmě největší šanci ovšem dokázal zcela příkladně spálit Táclav. V situaci, kdy se brankář již válel kdesi mimo obvyklé území, celá obrana soupeře byla dezorientovaná a vůkol našeho útočníka nebylo ani živáčka, dokázal trefit vzduchem plachtivší míč jen do tyče zcela prázdné branky. Venca v uhelné brance se celý první poločas víceméně nudil, neb jeho jedinou činností bylo běhání pro míče do zámezí po dlouhých nákopech soupeře a rozehrávání malých domů od vlastních spoluhráčů, v kteréžto činnosti se mu nebývale dařilo a míče nejenže nelétaly podivnými směry do zámezí, ale dokonce často našly správného adresáta ve žlutočerném.
Druhá půle začala jako skončila ta první, tedy převahou ANFK. O drobnou výjimku se postaral jen Venca Bulka, který vytěžil střelu po naší chybné rozehrávce, nezacílil však přesně. Další divadelní šancí, jež stojí za zmínku, byla Kocourova hlavička přes málo důrazného Petra, ani ta ale své místo mezi tyčemi nenašla. Kromě těchto občasných taškařic měli hlavní slovo opět uhelní útočníci, ovšem mohutně podporovaní i obrannou dvojicí (v přesném čtení hry a výpadech do útoku jako obvykle exceloval především Mike). Ve druhém dějství se na plnou provozní teplotu rozehřál Kostra a svými triky a precizní kontrolou míče dokázal vodil kolem vápna i několik soupeřů najednou, privilegium první vstřelené branky mu ale i přes několik slibných pokusů zůstalo odepřeno. Tato výsada nakonec připadla Karlovi, který dobře podpořil útok, seběhl na Táclavem vybojovaný míč a nekompromisně pod víko zakončil. Vstřelená branka vnesla do našich řad potřebný klid a převaha ANFK byla ještě znatelnější. Zejména Petr v závěrečných minutách výtečně rozdával míče a tak jsme dokázali bez větší námahy kombinovat na polovině soupeře. Zajímavou akci vymysleli Táclav a Šimon, ovšem prvně jmenovaný si nakonec seřizoval střelu na noze tak pečlivě, až vykouzlil ostudný paskvil a zcela nezavřenou nohou trestuhodně přestřelil. O navýšení skóre se tedy postaral až Kostra po další individuální akci a zakončení z úhlu. V samém závěru vsadili hosté vše na jednu kartu a do boje o míč se při zahrání přímého kopu zapojil i brankář. Balón ovšem doputoval jen k Petrovi, který jej – snad spíše instinktivně než s hlubším taktickým zámyslem – odkopl dopředu, kde se stal lahůdkou pro svižníka Kostru, který do prázdné branky pečetil na konečných 3:0.
Ačkoliv dle dostupných informací nikdo ze členů ANFK nestuduje na některé z uměleckých škol obor režie, je třeba konstatovat, že Divadelníci volky nevolky plnili své role v námi vymyšleném scénáři. Výsledek 3:0 sice nepatří k nejoslnivějším, ale uhelní pamětníci se svorně shodli, že mít zápas podobným způsobem pod kontrolou je věc doposud unikátní. ANFK je tedy po první půli sezóny na třetím místě, ovšem za zády se mu tísní celý peloton mančaftů, které budou usilovat o medailové umístění. Vše tedy nasvědčuje tomu, že podzimní část bude nad jiné napínavá.
Žádné komentáře k “ANFK Černý uhlí – Divadlo snů – 3:0 (0:0)”