ANFK v sestavě: Luban; Dan, Karel, Mike; Johny, Martin, Qrul; Doudy, Papy
Magic sice nastoupil do zápasu bez své brankářské jedničky Standy a zpočátku to dokonce vypadalo, že ani nedá dohromady počet hráčů, ale nakonec se dílo přece jen podařilo, a tak mohlo započít odvetné utkání proti dobře známému rivalovi.
Začátek zápasu patřil spíše hostím, kteří projevovali větší důraz ve hře po zemi i ve vzduchu a vyhrávali až neuvěřitelně velké procento soubojů. ANFK se nejprve jen nesměle rozkoukávalo, ale postupně začala i uhelná ofenziva vystrkovat růžky a nakonec byl k vidění snad celkem sympatický fotbal se šancemi na obou stranách. Zápas pískal sudí Jirka Kolář z Lorence a je třeba říct, že měl jeho průběh pevně v rukách, i když se přirozeně občas jiskřilo, třeba když za Magic tvrdil muziku Zajda. Pískané fauly byly i na druhé straně, ale v žádném z případů se nejednalo o nic dramatického. Největší gólovku v první půli zařídil Magicu náš (protože po hřišti pobíhali v dresu soupeře ještě dva) Karel , když v nouzi odkopl míč před řítícím se útočníkem na tyč vlastní branky; Luban – a ostatní členové Uhlí s ním – jen žasl. Několik dalších závarů se urodilo po rozích a házených autech, které borci z Magicu tradičně umí, ale Luban čistý štít držel, občas i díky ne zcela preciznímu zakončení soupeře. Za Uhlí je nutné pochválit útočnou aktivitu Qrula, který hbitě skotačil kolem vápna a dokonce i několikrát ohrozil brankáře Bendíse/CP/Pavla. všechny jeho pokusy ale hravě zastínil Doudy, který se po odraženém míči dostal k dorážce z bezprostřední blízkosti. Ve snaze nezasáhnout padajícího gólmana ovšem trefil břevno a při dorážce číslo dva hlavou pro jistotu minul zařízení úplně. I Uhlí mělo několik dalších šancí, ale nic, co by se jen zdáli přibližovalo Doudyho eskapádě, už se v prvním dějství neodehrálo.
Po změně stran se obraz hry nezměnil, jen emoce se s vyrovnaným stavem občas poněkud vyhouply do zajímavých rovin. Modelovým příkladem budiž srážka Zajdy s Mikem, kdy první jmenovaný sice byl v držení míče, ale náš bek jen stál a tudíž byla celá situace – po té co se oba aktéři posbírali ze země a oba týmy si vyměnily několik vřelých slov – vyhodnocena jako oboustranně čistý zákrok a pokračovalo se míčem rozhodčího. Karel (opět náš) si připsal ještě jednu trefenou tyč vlastní branky, ale tentokrát jen celkem neškodnou hlavičkou, kterou Luban kontroloval. Na druhé straně čaroval gólman, nejvíce asi v situaci, kdy vychytal Johnyho zakončujícího z hloubi vápna. Uhelná hra se ve druhém poločase o něco zlepšila, začalo se hrát více po zemi a lépe kombinovat, finální přihrávka a střela ale byly nepřekonatelným problémem. Ani hosté nedokázali na defenzívu ANFK najít ten pravý recept, i když občas musel Luban sáhnout po nějakém tom spektakulárním kousku. Odvetný duel tak skončil smírně a bez branek.
Třetí černouhelná remíza ze čtyř podzimních utkání. Před pár lety nedostižný sen, dnes už však takové výsledky přinášejí spíše kroucení hlavou a komentáře v duchu „bod dobrej, ale…“. Důležité nicméně je, že ANFK má stále svůj osud ve svých rukách a pokud v příštím kole porazí všemi oblíbený Mušlák tým, nejen se definitivně zbaví sestupových obav, ale i se posune k zajímavě vysokým příčkám konečného umístění.
Žádné komentáře k “ANFK Černý uhlí – Magic 0:0 (překvapivě 0:0)”