ANFK v sestavě: Lubo; Dan-Mike, Karel Š.-Papy; Johny-Myšák, Qrul-Táclav; Doudy, Rak
Ve třetím kole se ANFK utkalo s již dobře známým rivalem, tedy celkem Rychlé roty, proti němuž bývají zápasy tradičně velice vyrovnané a takříkajíc na ostří nože. Soupiska byla naplněna až po okraj a nechyběly takové hvězdy jako například již plnému zdraví se těšící Papy či Johny, jako vždy usilující o přední příčky v tabulkách střelců. I soupeř dorazil v poměrně hojném počtu, takže vše nasvědčovalo kvalitnímu duelu ve velkém tempu. O korektnost průběhu se měli postarat léty protřelí arbitři z Divadla snů Turda a Venca.
Oproti veškerým očekáváním a předzápasovým předsevzetím, ve kterých jsme chtěli navázat na vysoké tempo předchozího kola, začalo utkání v poněkud volnějším rytmu. Hra se přelévala ze strany na stranu, s častým přerušováním a bez výraznějších šancí na té či oné straně. Hosté se spoléhali zejména na dlouhé nákopy od branky a autová vhazování, případně i výpady aktivního útočníka Šíta. My jsme se snažili dosáhnout branky spíše kombinační hrou, jež ovšem pohříchu vázla. Za uvedení z této fáze hry stojí snad jen přečíslení a Qrulův únik po levé straně, kdy ovšem zmiňovaný výtečník místo přihrávky zcela volnému Táclavovi volil zakončení, jež brankář zlikvidoval. Dobrou střelou postrašil i Mike, ale ani ta svůj cíl za zády gólmana nenašla. Mezi 10. a 15. minutou nastaly velké okamžiky pro změnu pro našeho brankáře. V krátké době po sobě totiž chyboval v rozehrávce nejprve Dan, pak Mike a nakonec přecenil síly v kličkové ekvilibristice Myšák. Uvedené situace měly společný jmenovatel v tom, že hosté okamžitě trestali naše chyby rychlou protiakcí zakončenou solidní střelou. Lubo ovšem na svém postu exceloval a nepřipustil změnu skóre. Již během první půle se s vypětím všech sil takřka celého kádru podařilo přesvědčit Myšáka, že přihrát není ve fotbale znakem slabošství či snad dokonce strachu, takže poněkud omezil své bujaré individuální výpady a rozdal několik velmi inspirativních míčů. Asi nejvyloženější šanci měl následkem toho Dan, jehož střela levou nohou z první ovšem mířila z vnějšku pravé tyče. Po slibném závaru se opět dostal ke slovu i Qrul, který se pokusil oprášit svoji pověstnou zataženou placírku. Jeho střela sice skončila v chumlu hráčů, odtud se ovšem odrazila přímo k Papymu. Ten na nic nečekal, bez přípravy vypálil a s pomocí teče bránícího hráče nechytatelně zavěsil. Událost pro další průběh utkání zcela zásadní však proběhla těsně před poločasovým hvizdem. Střílený centr hostí Luboš dobře vyboxoval směrem dopředu a sám v tom okamžiku nejspíše netušil, že tento moment bude směrodatný pro celý další osud zápasu. Míč směřující do zámezí v bezpečné vzdálenosti – a tudíž nikterak důležitý – se stal výzvou Táclavovi. K úžasu všech kolem nasadil dechberoucí tempo a za z lavičky se ozývajících výkřiků „Asafa Powell“ donutil ve sprintu přes takřka celou délku hřiště obránce Roty zakopnout míč na aut. Toto nevídané nasazení předznamenalo i změnu tempa a naší hry ve druhé půli.
I přes evidentní vyšší aktivitu z naší strany se první minuty druhého dějství obešly bez změny skóre. Proměna herního obrazu byla však evidentní. Hosté se nedostávali prakticky k žádným příležitostem k zakončení, zatímco nám se začínala dařit kombinační hra, podporovaná dobrým čtením hry obránců, kteří ze získaných míčů zakládali nebezpečné protiútoky do otevřené obrany. V jedné z těchto situací hledal Dan v krásné uličce Doudyho, ke kterému sice míč kvůli zákroku obránce na poslední chvíli nedoputoval, ale zato byl nakopnut přímo k Johnymu, před kterým již zívala jen zcela odkrytá branka, 2:0. O chvíli později předvedl ozvláštněnou verzi Ježovského signálu Qrul, když beze studu nakopl míč z rohu přímo do klubka obránců. K jejich údivu mezi nimi míč propadl, což by nemuselo být nikterak zásadní, kdyby ovšem za nimi nestál zcela nehlídaný Rak, jehož bomba z metru pod víko málem zničila zařízení. Příkladnou bojovnost prokázal po dalším závaru před brankou Doudy, když míč doslova dotlačil za brankovou čáru. O asistenci se bryskně přihlásil Johny a s ohledem na absenci pátého, čtvrtého a dokonce i třetího sudího, se nepodařilo mu toto tvrzení vyvrátit. V další situaci už ovšem kvality našeho forwarda zpochybňovat naprosto nelze. Po Qrulově přihrávce se elegantní kličkou zbavil obránce a jeho střela k tyči měla gólové parametry, 5:0. Skóre se zastavilo na konečných 6:0 v okamžiku, kdy Doudy dobře zvolil místo u zadní tyče, kam dostal přesnou náhru z opačné strany vápna od Johnyho. Uklizení míče do patřičných míst již pak bylo samozřejmostí. V samotném závěru se hosté přece jen ještě připomněli, když nejprve jeden z útočníků v akci 1 na 1 obešel Mika a šikovně vystřelil. Zejména pak ale v situaci, kdy se poněkud rozdováděná uhelná obrana vydala v plném počtu na zteč, nebrajíc na vědomí varovný pokřik Luboše i dalších spoluhráčů. Ztracený míč vedl k přečíslení 2 na brankáře, ovšem útočníci Roty, zřejmě již poněkud deprimovaní stávající situací, odmítli i tuto více než štědrou nabídku ke korekci skóre.
Zápas dvou zcela odlišných poločasů, kdy v první půli můžeme děkovat Lubovi za udržení čistého štítu. Hrdina utkání Táclav pak nastartoval mašinu, kterou se soupeřům naprosto nedařilo zastavit. Příští kolo a celek BS Stars prověří, nakolik je ANFK schopno se prosadit i proti zdatnějším celkům.
Táclav má dobrou strategii,permanentně jede na půl plynu a pak se jednou za život nečekaně rozběhne a hned se o tom píšou romány.. 😀
Vložil johny - 10. 5. 2012 v 22.06
Tovíš.. Táclav je černouhelnej expres 😀
Vložil Luboš - 10. 5. 2012 v 22.51