ANFK v sestavě: Luboš; Dan, Karel, Marek; Johny, Mazlík, Qrul; Doudy, Rak + Petr
Zápas proti Rozvoji byl dohrávkou, a tudíž vynikající možností, jak bodově odskočit dotírajícím soupeřům bez možnosti jejich reakce. Úspěch by dokonce přinesl i dotažení se právě na našeho soupeře. Hrálo se tedy věru o hodně. Na zápas se přihlásilo 12 lidí, takže Petr byl na poslední chvíli vybrán jako nehrající hráč. Na zápas se ale přišel velmi loajálně podívat, vyzbrojen šálou v klubových barvách a bojovným duchem, alespoň jako divák. V té chvíli ještě nikdo netušil, že výtečníci Táclav a Šimon na zápas nedorazí, aniž by se obtěžovali komukoli cokoli říct… Ještě před úvodem zápasu (na který dorazil sudí zpožděn, takže jeho řízení málem připadlo Petrovi) došlo ke komické příhodě s hlavními aktéry Makrem a Johnym, kteří na fotbal nenosí chrániče, což rozhodčí viděl jen tuze nerad. Třešničkou na dortu pak byl argument jednoho z výtečníků: „Mně se s nima blbě hraje…“
Na mokrém terénu začalo utkání jen opatrně, všichni se seznamovali s vlastnostmi pažitu i po něm klouzajícího míče. První vážnější šance měli domácí, ale Lubo vše bravurně likvidoval. Uhelný útok měl v úvodní fázi problémy s kombinací, zejména s její přesností. Skóre tedy otevřel domácí celek, když v rodícím se brejku soupeře v kritické chvíli Marek uklouzl a situaci 2 na 1 již útočníci vyřešili bezchybně. Chvíli se sice zdálo, že míč zůstane těsně před brankovou čarou, ale mokrá tráva udělala své a kulatý nesmysl putoval do sítě. Zápas se poté herně vyrovnal a hra se přelévala ze strany na stranu, ovšem bez výraznějších příležitostí. Výjimkou na straně ANFK byl Qrul, jenž dostal hezkou přihrávku za obranu a i pohotově vystřelil, bohužel však přímo na střed branky, kde byl přirozeně připraven brankář domácích. K vyrovnání skóre ale nakonec přece jen došlo ještě v první půli. Nařízený přímý kop rozehrál Dan nakrátko na Johnyho, ten trochu se štěstím prostrčil míč kolem obránce a pak již velice zkušeně zavěsil.
Po změně stran se obraz hry příliš nezměnil. Domácí spoléhali na dlouhé míče a rychlé, kombinačně nenáročné akce, dvou, maximálně třech útočníků. Největší starosti dělal uhelné obraně vysoký kanonýr (Ro?)Mário, ani on se ale k vyložené šanci nedostal. Uhlí se postupně poněkud přizpůsobilo povrchu a začaly se objevovat první slibné akce. Nejprve Johny dovedl míč skoro až do branky, kde si ale neporadil s přehuštěným prostorem, a Rak skluzující na odražený míč trefil jen vnější tyč. Velkou šanci měl i Marek, který mohl potrestat poněkud nepochopitelné vyběhnutí brankáře, který se chtěl zřejmě zapojit do kombinace. Márův lobík z půlky hřiště však prázdnou branku cca o dva metry minul. Se svojí troškou do mlýna přispěchal i smolař sezóny Qrul, který krásně z voleje vystřeli, ale orazítkoval jen tyč. Prezidentova střelecká abstinence již přestává připadat vtipná i největším milovníkům černého humoru, protože – pokud je členům ANFK známo – na střeleckou impotenci prozatím nebyla objevena žádná modrá pilulka a její konec je tedy ve hvězdách. Zajímavý moment se odehrál i na půli hřiště, kde byl faulován (alespoň podle svého skálopevného přesvědčení) Dan, což ovšem sudí Roman Bína viděl zcela jinak a poklidně přihlížel rozjíždějící se akci domácích. Danovo „ty kr*vo, to byl faul“ pak ještě jako bonus ocenil žlutou kartou. Oslabení jsme odehráli výtečně a nejenže se soupeř nedostal do vážnější šance, dokonce musel gólman domácích několikrát zasahovat. V závěru došlo k několika nepříjemným závarům a šancím v uhelném vápně, všechny však opět s přehledem chytající Luboš zlikvidoval. Až v samém konci se po nedůsledné Mazlíkově a Doudyho obraně dostal ke střele Michal Toman a jeho pokus skončil v síti.
Po herně zcela vyrovnaném zápase putují bohužel všechny tři body na konto domácích a ANFK bude muset v posledních dvou kolech bodovat, pokud na závěrečném vyhlášení soutěže opět nechce přihlížet nemístnému hochštaplerství Turdy a jeho kumpána Vency.
Žádné komentáře k “APH Rozvoj – ANFK Černý uhlí 2:1 (1:1)”