ANFK v sestavě: Táclav; Dan, Papy, Qrul; Doudy, Johny, Kája, Vojta
Kanonýři a podržtaškové: Kája (Vojta); Vojta
ANFK Černý uhlí se k veledůležitému zápasu letošního podzimu sešlo v poněkud početnější sestavě. Ve svém druhém vystoupení se předvedl Vojta a velký comeback zpoza Lamanšského průlivu nahlásil Kája; o obou bude na následujících řádcích ještě hojně řeč. Oproti tomu na Lubana patrně dopadá kletba uhelných gólmanů (pro bližší informace sledujte v následujících týdnech rubriku historické okénko), takže jej musel mezi tyčemi zastoupit Táclav; nutno dodat, že nemálo zdařile!
Pažit byl řádně zakropen sobotním lijavcem, takže v obou vápnech bylo ždibec bahna a povrch sliboval příjemní poklouzání. ANFK sice mělo od prvních minut o něco více ze hry, ale nedokázalo se propracovat k solidnímu zakončení. Zdárnému dokončení akce byl kromě soupeřů zhusta na překážku právě i obtížný terén. K zajímavým situacím patří Johnym nastřelená tyč či několik míčů proplachtivších vápnem, aniž by na ně některý z uhelných forwardů byl schopen dosáhnout. Otloukánkem první půle byl Kája, na kterého byl ošklivý nejen Dan (což je věc běžná a v pořádku), ale i jeden ze soupeřů (což se tedy opravdu nesluší!). Míč nastřelený na branku gólman domácích neudržel a Kája se ve snaze dopravit balón do sítě dostal s brankářem do kontaktu. Ozval se promptní hvizd a zákrok ve šprajcu byl celkem po právu posouzen jako faul. Jeden ze soupeřů ovšem pocítil potřebu Karlovi sdělovat všeliká moudra zejména na téma rozbíjení hub, nezbytně doplněná nevybíravým slovníkem. Nečinně příhlížet odmítl Dan, k místu sváru naklusal a taktéž si vyslechl příslib rozbité huby. Sudí zůstal v klidu, karty nepadaly, hrálo se dál. Domácí nebyli – především díky tentokrát opravdu preciznímu uhelnému obsazování a napadání – s to přijít s jiným typem rozehrávky než dlouhým nákopem. Tyto pokusy ale bez větších obtíží likvidovala uhelná obrana, a tak se jednou z nejnebezpečnějších akcí Buvolss v první půli stal opravdu dlouhý nákop, který přeletěl hlavy obránců, útočníků a nakonec i Táclavovu svatyni.
Po změně stran se ANFK dostávalo do lepších šancí. Zejména trio Vojta (celkem beze sporu nejlepší hráč na hřišti), Johny a Kája dokázalo svým vířivým pohybem vytvářet oku lahodivé trojúhelníky, čtverce i jiné útvary, které soupeřům motaly hlavu. První branka padla do sítě domácích po nenápadné akci na levé straně hřiště, kdy Vojta s Kájou projevili patřičný důraz, dokázali u brankové lajny ukořistit míč a Kája z velmi ostrého úhlu skóroval. Černý uhlí mělo i řadu rohových kopů a autových vhazování ze zajímavé vzdálenosti, kromě několika skrumáží a nedůrazných dorážek z nich ale nebylo schopno nic vytěžit. Opět bylo k vidění několik míčů, kterak nezasaženy sviští (nebo se alespoň kutálejí) vápnem. Domácí dokázali vyrovnat, když se po rohovém kopu dobře nezorientoval Qrul na bližší tyči, dovolil soupeři vteřinku navíc k dorážce, a ta směřovala nemile přesně mezi Táclava a jeho bližší tyč. Naštěstí ale mělo poslední slovo přece jen ANFK, když se tentokrát z pravé strany, ale opět z ostrého úhlu trefil Vojta. Poslední minuty sehrálo Černý uhlí takticky vyspěle a těsné vedení si dokázalo pohlídat.
Do konce základní části zbývá jediné kolo, ve kterém ANFK bude vzdorovat Fireballs. Body z tohoto duelu by byly příjemným, leč ne příliš pravděpodobným bonusem. I tak je ale vstupní pozice do nadstavby poměrně líbivá, neboť ANFK má na kontě sympatických 15 bodů. Zápas proti Buvolss nabídl ze strany Uhlí velmi svědomitou a zodpovědnou hru bez osobních selhání, která bývá odrazovým můstkem k nějakému tomu bodíku. Kromě zdařile hrajících útočníků je potřeba pochválit i Táclava. Ten sice na první pohled neměl příliš práce, ale kromě dobré hry nohama a vydařených rozehrávek předvedl několikrát i herní přehled, za který by se nemusel stydět ani Manuel Neuer, a včasnými svižnými výběhy mimo vápno zabránil potenciální katastrofě.
Žádné komentáře k “Buvolss – ANFK Černý uhlí 1:2 (0:0)”