ANFK v sestavě: Táclav; Dan, Mike; Kája, Marek, Petr, Qrul, Šimon
Divadlo v sestavě: Turda; agilní Honza Ešner, Kantís, Kocour, Láďa Příborský, Venca Bulka
Před posledním kolem bylo při pohledu na třetiligovou tabulku zřejmé, že ANFK již nemá možnost pohlížet na lepší příčku než šestou, zároveň se však nemusí obávat, že by ho z této mety mohl vystrnadit některý ze soupeřů. Zdánlivě by se tedy mohlo nabízet, že zápas bude pojat v odpočinkovém rytmu a duchu. Ovšem chyba lávky! Soupeřem totiž nebyl nikdo jiný než Divadlo snů, věčný – a doposud bohužel vždy nepatrně úspěšnější – rival Černýho uhlí. Ani právě končící sezóna průlom v tomto prokletí nepřinesla, nicméně tabulková matematika hovořila jasně – pokud Divadlo prohraje a Modrá nudle dokáže porazit Křeč, sesune se ochotnický ansámbl o příčku dolů, což samo o sobě stačilo k tomu, aby zápas byl sehrán ve vší vážnosti a s nasazením.
ANFK nastoupilo se dvěma hráči na střídání a v brance se svojí již mnohokrát osvědčenou trojkou, gólmanem-slepcem Táclavem. Rak byl vytížen pracovně, Vencův osud naleznou zájemci v sekci „šoumen zápasu“. Za zmínku jistě stojí i Johny, jenž sice oba víkendové dny prochlastal, ale ve vstupu do utkání mu zamezila rýmička. Ani Divadlo snů na tom nebylo se sestavou nikterak valně, v poli stálo pět statečných bez možnosti střídání a záda jim kryl zraněný, ale mančaftu až za hrob oddaný Turda.
Duel začal v poměrně svižném tempu, s lehkou převahou ANFK. Domácí se snažili dostat do šance povětšinou nakopáváním dlouhých míčů, což se jim ale naprosto nedařilo a tak se otevíral prostor pro uhelné protiútoky. Po několika úvodních nepřesnostech v kombinaci se začala ofenzíva rozehřívat a dostávat se do zakončení. První gólovou akci začal na vlastní půli Šimon, když hezkým obloučkem poslal do úniku Káju. Ten si poradil s posledním obráncem a zakončil. Turda sice dokázal střelu ještě vyrazit, ale jen k Šimonovi, který nelenil podpořit vzniklý brejk. Míč byl uklizen do prázdné svatyně, 0:1. S přibývajícím časem se ANFK dostávalo stále více k míči a víceméně kontrolovalo hru. To se začalo projevovat i na skóre. V dalším přečíslení nejprve Qrul našel Petra po levé straně, aby ten následně přihrál na hranici vápna Danovi a ten se placírkou nemýlil. Na 0:3 zvyšoval po bleskovém brejku Mike, který dostal přihrávku jako na podnose před odkrytou klec od Máry. Na konečný poločasový stav upravil Qrul, když zužitkoval křižnou přihrávku od Dana. Nutno dodat, že všechny branky přišly po přečíslení a chybách divadelnické obrany a Turda s nimi mohl jen máloco dělat. Na druhé straně zažil Táclav poměrně nudnou půlhodinku, kdy kromě několika málo vyražených míčů po autových vhazováních byl takřka bez práce. Nejošemetnější situaci vytvořil nakonec našemu brankáři Šimon, když dlouhý nákop tečoval hlavou za sebe – shodou okolností do vinglu naší branky. Táclav se však zaskvěl a skóre se tedy neměnilo. Pro dokreslení prvního poločasu nelze opominout ještě Šimonem netrefenou zcela prázdnou branku ze vzdálenosti asi čtyřech metrů a nepochopitelný faul agilního Honzy Ešnera na Petra na polovině hřiště, tedy v místech, kde většinou zajetí do nohou zezadu nebývá právě běžné.
Druhý poločas začalo ANFK s nosánky notně zdviženými, což se mu mělo ovšem brzy zle vymstít. Již od prvních minut hrálo Divadlo jako vyměněné. Nedá se sice hovořit o herní převaze či snad dokonce tlaku, ale začínalo se dostávat k zakončení a tak musel být Táclav hned odpočátku ve střehu. První zásadní šance byla ale přesto na straně Uhlí, Mike ale pálil z dobré pozice jen do tyče. Po tomto neúspěchu už se ovšem začaly dít věci na druhé straně. Marek se nechal obrat o míč, čímž vzniklo přečíslení 3 na 1 a k dovršení tragédie usměrnil Dan následnou přihrávku směřující ze strany přes vápno do vlastní sítě. Netřeba podotýkat, že se po zásluze stal terčem posměchu veškerých zúčastněných. Na 2:4 upravil Táclav, když místo aby agilně házený aut směřující mimo branku nechal letět, srazil si jej za vlastní záda. V této chvíli již některým členům ANFK začínaly mrznout úsměvy na rozjařených tvářích a nosánky putovaly na svá původní místa. Uhelná hra byla rozháraná, bez klidnějších pasáží a delšího držení míče, zkrátka lehkost z první půle byla tatam. Snad ve snaze nahradit chybějící přesnost bojovností, pouštěli se uhelní forwardi často do ofenzívy, což ale po ztrátě míče nutně vedlo k nemalým problémům. V jedné z takovýchto situací nedokázal Petr ubránit Kantíse, ten přihrál na zadní tyč, což Táclav možná malinko podcenil, a míč skončil po dorážce v síti, 3:4. Situaci mohl uklidnit Šimon, když obral o míč riskantně kličkujícího Kocoura. V samostatném úniku obešel i vyběhnuvšího Turdu, ale pak zakončil z velkého úhlu jen do břevna(!) prázdné klece. V samotném závěru se hra přece jen poněkud vyrovnala a ANFK ještě mohlo zvýšit své vedení (třeba Danův trojnásobný pokus o překonání Turdy, či Markovy dvě solidní střely), i na druhé straně bylo ovšem živo. Nejvíce asi poté, kdy po závaru v brankovišti zazvonil míč o tyč naší branky. Poslední minuta utkání byla ze strany domácích příjemně emotivní, křik ve vápně postávajících hrotových hráčů ale na výsledku již nic nezměnil.
Zápas nabídl dvě zcela odlišné poloviny. Po té první se optimisté v táboře ANFK těšili na solidní debakl soupeře, po té druhé byli ze srdce rádi za závěrečný hvizd a těsné uhájení tří bodů. S ohledem na již známé výsledky dalších zápasů je třeba říct, že předzápasový cíl se podařilo splnit a Modrá nudle putuje v tabulce před Divadlo snů, hehe. (Což ovšem nic nemění na faktu, že ANFK je ještě o dvě příčky níže.) Individuální pochvalu zaslouží zejména Kája, který předvedl místy až podezřele kvalitní výkon a dokonce přemohl své já a ani jednou nepoužil patičku.
Pro srovnání nabízíme i „oficiální“ komentář k zápasu:
Divadlo snů Klatovy – ANFK Černý uhlí Klatovy 3 : 4 ( 0 : 4 )
Branky : Ešner 2 (35.,40.), vlastní (30.) – Bureš (7.), Kadlec (10.), Lepší M. (15.), Krahulec (22.)
Žluté karty : 0
Rozhodčí : Stanislav Šít (Rychlá rota Klatovy) – známka 1,00
Nejlepší hráč utkání : Jan Ešner (Divadlo snů Klatovy)
Domácí nastoupili do utkání pouze v sestavě 4 + 1 a tak měli hosté svou roli v tomto utkání výrazně usnadněnou. Hosté postupně navyšovali skóre a první půli nakonec vyhráli 0 : 4. Jenže domácí se nepoložili a nakonec byli svému početnějšímu soupeři vyrovnaným soupeřem. Postupně snížili až na 3 : 4 a čekalo se na vyrovnávací branku. Ta však nakonec nepadla a tak se hosté mohli radovat ze sedmého vítězství v sezóně.
To je tak smutný příběh 🙁 . Škoda té první a třetí branky, ty bych zamlada měl 😉 . Oficiální komentář je roven úrovni samotného rozhodce utkaní, které by bylo stejně, možná i lépe, odehráno bez něj. Uhlobaronský komentář by si zasloužil otisk v denním tisku, opět precizní, ale jak jsem psal, tak smutný příběh.
P.S. Pro oficiální média: Nešlo nám o třetí příčku, chtěli jsme udělat radost Uhlobaronům, poněvadž bez jejich mimořádně dobrých výkonů, bychom nebyli ani my motivováni.
Vložil Legenda Divadla Snů - Turda - 20. 10. 2011 v 11.20
Podle toho křiku v závěru jsem si skoro myslel, že jste chtěli vyhrát, ale pokud to byla jen součást brilantní maskovací taktiky, tak klobouk dolů 😉
Vložil Dan - 22. 10. 2011 v 22.47
Dane, celý svět je jedno velké divadlo, co si budem povídat.
Vložil Legenda Divadla Snů - Turda - 24. 10. 2011 v 7.57