ANFK v sestavě: Luban; Dan, Martin, Qrul; Johny-Rak, Kája-Táclav; Papy, Petr
Po komentářové odmlce z minulého kola, kdy ANFK navzdory solidnímu výkonu podlehlo soupeřům z TJ Lorenc 0:2, je načase opět přinést uhelným příznivcům několik málo slov o průběhu posledního ligového klání proti borcům z Magicu.
ANFK nastoupilo v hojné, leč přesto lehce improvizované sestavě, neboť zatímco hroťáků byl k mání přehršel a Rak se tak po dlouhé době podíval do zálohy, obránců bylo pohříchu málo, takže zde musel svým kumštem vypomoci Qrul.
Zápas nabídl od počátku řadu emocí i šancí na obou stranách. Nepěkným faulem na Michala Ratha (jinak v tomto zápase patrně nejnebezpečnějšího útočníka soupeře) se „blýsknul“ Johny, ale nařízený přímý kop zůstal naštěstí pro ANFK neproměněn. Další možnost ke skórování dostal po Danově škaredě nepřesné rozehrávce Jirka, ale míč se právě chybujícímu hráči podařilo na poslední chvíli tečovat do zámezí. Na druhé straně byl pro změnu v brejkové situaci faulován Dan. To mu však nezabránilo v úniku a postupu na brankáře, což byla ovšem ve finále škoda, protože sám sebe zesměšnil ubohým pokusem o zakončení pod nohy brankáře. Po hektickém úvodu se hra poněkud zklidnila, k čemuž přispěl i kvalitně pískající sudí, který si nenechal do hlavy nalévat rozumy ani z jedné střídačky. Magic měl potíže s rozehrávkou od branky, protože ANFK velice dobře napadalo a bránilo, a ani Uhlí si nedokázalo založit útok nějakým rozumným a kultivovaným způsobem. V některých pasážích hry tak míč více méně jen přelétával ze strany na stranu a oba brankáři se snažili přesvědčit své spoluhráče, že jejich odkop byl v zásadě kvalitní, jen oni nepochopili bohulibou myšlenku. Hezký moment připravil oku diváka ještě Papy, který se sebevědomě ujal exekuce přímého kopu a technickým kopem obloučkem na zadní tyč zaskočil veškeré přítomné – bohužel včetně Táclava, který sice operoval ve vápně, ale nepřemístil se včas, aby balón usměrnil do branky. Tečku za první půlí udělal solidní střelou – opět po rozehraném přímáku – Johny; bohužel ani on neseřídil miřidla přesně, takže do „kabin“ se odcházelo za nerozhodného stavu.
Po změně stran byli domácí nejprve poněkud aktivnější a hrozili především po autem a rozích, kdy ve vápně operovali vyhlášení hlavičkáři Magicu. Krizový moment nastal po Qrulově faulu těsně za hranicí vápna, přímý kop se ale naštěstí podařilo odvrátit, stejně jako další dva nebo tři další, které už ale byly rozehrávány z o poznání méně nebezpečné vzdálenosti. Zápas bohatý na standardní situace umožnil opětovné vyniknutí Johnymu, ale jeho velice dobře kopnutý míč skončil jen na levé tyči branky domácích. O rozuzlení se tak musel postarat Táclav a jeho slavná hodinová klička. Tísněn v rohu přesilou, sebral svůj veškerý – leckdy tuze dobře utajovaný – talent, nevídaným způsobem se uvolnil a vyslal míč do vápna. Zde se po poněkud nepřehledné situaci, ve které figuroval i Kája, dostal míč k Johnymu, který ho velice zkušeně zpracoval a poslal do odkryté sítě. Vstřelení branky zabránil na brankové čáře Tomáš, ale v pádu zahrál rukou a nařízenou penaltu Johny sebevědomě proměnil. V závěru hořelo i před Lubanem, například když Kája odklízel míč hlavou do bezpečí takovým způsobem, že si většina Uhlí myslela, že se rozhodl vsítit. Branka ale už nepadla a ANFK tak s notnou dávkou štěstí vyválčilo tři body.
Žádné komentáře k “Magic – ANFK Černý uhlí 0:1 (0:0)”