ANFK v sestavě: Venca; Dan, Mike, Papy, Petr; Byrot, Johny, Marek, Šimon; Rak, Táclav „Kaká“ Švejda
Modrá nudle na rozdíl od našeho celku v podzimní části zatím nejen že nebodovala, ale dokonce si v minulém kole odnesla nepěkný ranec daleko za hranicí fotbalového výsledku. Byli jsme tudíž ve velkém napětí, v jaké sestavě a náladě dorazí náš soupeř tentokrát. Po krátkém čekání jsme mohli spokojeně konstatovat, že sestava s pouze jedním hráčem na střídání není do nastalého vedra úplně optimální variantou, zejména v kontrastu s naším týmem, který se mohl pochlubit plnou soupiskou.
První závažná situace začala velmi nevinně, když Byrot v souboji zakopl míč v poslední chvíli směrem na naši branku a Venca se odvážil pumelici chytit do rukou. Podle sudího, který s pravidly malé kopané nakládal svévolně a místy až neurvale, se totiž jednalo o malou domů. Naše protesty a údiv se nesetkaly s pochopením a soupeři se jali rozehrávat nepřímý kop asi metr a půl od naší svatyně. Námi postavená zeď však odolala, což zpětně vzato byl zřejmě jeden z klíčových okamžiků celého klání. Pak jsme totiž převzali iniciativu my a ovládli herní plochu více či méně zdařilými kombinacemi a útoky. První plody našich snah jsme začali sklízet velmi záhy, když Rak rozpohyboval své údy do obdivuhodného tempa a místo precizní technické střely, která tak zdobí jeho curriculum, vyslal na gólmana domácích Baštáře nechytatelnou dělovku končící bez okolků v síti. Naše herní nadšení se ještě vystupňovalo a soupeře jsme – tentokráte bez jakéhokoliv idealismu pisatele – přehrávali. Další branky přidali v krátkém sledu Johny a po samostatné akci a střele Papy. Čtvrtou branku připravil Táclav, přezdívaný některými pravděpodobně pro svůj um Kaká. Jeho křižná přihrávka vápnem z levé strany se stala lahůdkou pro skvěle sbíhajícího Šimona, který zakončoval do takřka zcela odkryté branky. V samotném závěru jsme si vybrali slabší chvilku, když se soupeř dostal k sérii přihrávek vyústivších v jeho první gól. Zbytek první půle jsem už ale dohráli bez ztráty kytičky a výsledek 1:4 po poločase je zcela jasně nejlepším skóre nejen letos, ale pravděpodobně v celé letité historii klubu vůbec.
Do druhého dějství jsme vstoupili s nemenším zápalem a chutí do hry, což se hned projevilo přívalem šancí. Nejprve Dan našel lahodnou kolmicí Marka, který ale tváří v tvář brankáři necílil přesně. Ve velmi podobné situaci se ocitl posléze i Johny, ale želbohu zakončoval velmi podobně jako jeho předchůdce. A do třetice prakticky identická situace – tentokrát v hlavní roli Dan po Johnyho nezištné příhře; a do třetice zakončení na pendrek jen do nohou gólmana. Konto soupeře jsme další brankou zatížili až po autovém vhazování, když Dan našel Táclava na bližší tyči a ten jen elegantní lehkou tečí usměrnil za záda jinak výborně chytajícího gólmana Baštáře. A jak už to u opravdových špílmachrů bývá, byl vstřelený gól pro Táclava samozřejmostí, a to dokonce do takové míry, že málem ani nezaregistroval, že k jeho vstřelení došlo. Po jedné z našich zřídkavých nepřesností korigovali domácí na 2:5, to naši herní pohodu ale pramálo ohrozilo a tak závěrečnou třešničku za vydařeným zápasem udělal Rak, který si ke střele dokonce výsměšně lehnul.
Letos naše zcela jednoznačně nejlepší utkání, kdy jsme nejen dokázali kombinovat a vytvářet si šance, ale i je proměňovat, což nebývá v naších řadách pravidlem. Soupeř nám, pravda, situaci usnadnil svojí nedbalou docházkou, ale jak se říká – na to se historie neptá. Našim borcům tentokrát snad nelze nic vytknout, ale naopak jen chválit za výborný týmový výkon vyšperkovaný i individuálními parádami zejména v podání Marka a Táclava.
Modrá nudle – ANFK Černý uhlí 2:6 (1:4) from ANFK Černý Uhlí Klatovy on Vimeo.
Paráda! Bude i to video?
No ta moje pumelice zas taková prudká nebyla, jak by se z článku mohlo zdát. Zpětně jsem o tom přemýšlel, přehrával si to, a on to asi písknul správně jako malou domů…
Vložil byrot - 24. 8. 2010 v 14.09
Nebyla to malá domů a nehádej se 😀
Vložil Rak - 24. 8. 2010 v 21.04
Podle mě u malý domů je důležitej ten úmysl a s ohledem na to, že Byrot byl v souboji a odkopával míč v nouzi, lze těžko předpokládat, že to bylo záměrně do rukou gólmanovi. Pumelice to zase až taková nebyla, ale rozhodně to nebyla klasická přihrávka, jaká se dává na jistotu brankáři (zejména s tak šikovnýma nohama jako má Venca).
Vložil Dan - 28. 8. 2010 v 18.47
a ta se dá celkem s úřehledem zanedbat, když daná „přihrávka“ míří přímo do náruče, pokud si dobře pamatuju
Vložil Venca - 28. 8. 2010 v 21.51