aneb Jak jsme šli na koledu
ANFK v sestavě: Venca; Dan, Mike, Papy; Johny-Marek, Qrul-Táclav; Kája, Karel
První kolo již 15. ročníku klatovské neAFL připadlo shodou okolností na svátky velikonoční, takže cílem Černýho uhlí bylo – po vzoru lidových tradic – vykoledovat si nějaký přívětivý výsledek. Náš úvodní soupeř ovšem nepatřil zdaleka k nejlehčím, takže jsme do zápasu vstupovali plni obav, jestli nadělování neproběhne spíš do naší sítě. Na druhou stranu je ovšem třeba podotknout, že naše sestava byla kvalitní, vyšperkována staronovými posilami Kájou a Karlem, operujícími na hrotu černouhelného rozestavení.
Zápas započal v poměrně vysokém tempu a domácí měli navrch. Svým důrazným napadáním a tvrdou hrou do těla ničili naše pokusy o rozehrávku a naopak sami podnikali nebezpečné akce, využívajíce zejména své převahy ve vzdušných soubojích. Velké štěstí jsme měli zejména po závaru, kdy Venca špatně odhadl házený aut, který skončil na spojnici tyče a břevna, odkud se odrazil před zcela odkrytou klec. Naše obrana pak měla plné ruce (respektive nohy) práce odklidit míč do zámezí. Další infarktová situace nastala po střele z dálky, která skončila na břevnu. Celkově měla Rota v první půli herní převahu, ale o první branku se postarali borci Uhlí. Kája rozehrál aut na u bližší tyče stojícího Táclava, který opět jednou projevil génia ve své plné nezkrotné síle. Míč elegantně stopil pro sebe a lehkou patičkou posunul na za ním stojícího Qrula. Klec zela prázdnotou, neb plná pozornost soupeřovy obrany byla soustředěna na prvního z našich forwardů, a tudíž uklizení míče na správné místo stalo se dílem okamihu. Do druhé půle jsem tedy kráčeli v lehké výhodě za stavu 1:0 v náš prospěch.
Druhé dějství začalo tlakem hostí, kterému jsme dokázali dobře odolávat. Zároveň se na obou stranách objevily tvrdší zákroky, někdy i za hranicí pravidel, čímž hra dostala náležitý šmrnc a šťávu. Po jednom z takových momentů (mimochodem poměrně sporném) byl rozehráván přímý kop proti naší svatyni, a to z notně uctivé vzdálenosti. Střela nebyla umístěná nikterak valně, dá se říci přímo na střed branky, a naší obraně se podařilo dobře vyčistit prostor ve vápně. V tom se ovšem přihlásil o slovo vrchní koledník Venca. Míč odskočivší poněkud zrádně od země totiž ve své snaze o jeho lapení jakýmsi volejbalovým polobagrem dopravil za svá záda, místo aby jej bezpečně uzavřel v náručí. Takováto branka „z ničeho“ byla pro nás věru ledovou sprchou a někteří vyslovili i příkrá slova na účet nebohého Vašíka. Zápas šel ovšem dál mílovými kroky a ANFK se vzchopilo k další iniciativě. Nejprve Karel krásně vystřelil z úhlu a gólman domácích jen s obtížemi vytěsnil na tyč. Na Markův individuální průnik a zakončení střelou už byl ale krátký, 1:2. Na dvoubrankový náskok jsme odskočili nedlouho poté, když ve vápně opět operoval Táclav. Jeho střelecký pokus gólové parametry sice ani zdaleka neměl, ale míč se odrazil ke Karlovi, jenž ho ještě ze skrumáže přihrál a napodruhé se Táclav nemýlil. Rychlá rota se ovšem nemínila vzdát bez boje. Značnou pozornost – ovšem notně nefotbalovou – vzbudil především jeden z domácích útočníků. Velmi nespokojen s Papyho těsnou a precizní obranou si vyšlápl na něj a snad i na sudího. Na toho ovšem velikonoční říkanka
„Ty vole,
já tě zabiju,
di do pr**le“
udělala pramalý dojem, a tak byl soptící hromotluk vystřídán. . Po jedné takové situaci se totiž dostali domácí do brejku a po ostrém stříleném centru dokázali podruhé překonat našeho gólmana. Ve zbylé špetce času se jim však již naštěstí pro ANFK nepodařilo vsítit srovnávací branku.
Nevídáno neslýcháno, Černý uhlí má po prvním kole tři body! Navíc proti nelehkému soupeři a po velmi vyrovnaném průběhu, čímž se cení o to více. V dalším kole čeká ANFK nováček soutěže Fire Brigade, takže jen doufejme, že požárníci nebudou mít příliš touhu hasit vše kolem…
krásně napsáno…jen myslim že papyho neposílal do zadní části dámského těla,ale spíš do té přední… 🙂 …kde už to ostatně dobře zná 🙂
Vložil johny - 27. 4. 2011 v 22.01