Závěr sezóny přinesl dva důležité zápasy proti těžkým soupeřům a jako bonus i dohrávku proti Formance Rozvoj. Zcela klíčový byl přitom první zápas z trojice proti Veteránům Chlistov, který byl přímým soubojem o průběžné druhé místo, ovšem s tím dodatkem, že pokud ANFK nezíská alespoň bod, bude odsouzeno ke třetímu místu, nehledě na jakékoliv další výsledky.
ANFK – Veterans Chlistov 3:0
Do zápasu jsme naštěstí vstoupili s nosánky řádně dole a po dobrém výkonu jsme dokázali Veterány na naší domácí půdě celkem hladce a bez většího dramatu přehrát poměrem 3:0. Lví podíl na výhře má především v pravý čas procitnuvší kanonýr Doudy, jenž zatížil konto soupeře dvěma brankami. Za zmínku jistě stojí i fakt, že Qrul si v tomto duelu připsal svůj první kanadský bod po velmi dlouhé době. Pochvalu ale samozřejmě zaslouží celý tým, protože udržené čisté konto a vstřelené tři branky vcelku jasně říkají, že se muselo kolektivně dařit.
Formanka Rozvoj – ANFK 0:1
V pauze vyčleněné pro dohrávky odložených zápasů mělo ANFK po předchozím úspěchu možnost definitivně rozhodnout o svém historickém úspěchu v podobě druhého místa. K uším nepřítomných hráčů, mezi než patří i pisatel příspěvku, se doneslo jen tolik, že zápas mnoho krásy nepobral, sudí se nedostavil a střelcem jediného gólu byl po Mikově nahrávce z autového vhazování krátce před koncem Johny. Ať tak či onak, tři body znamenaly, že do posledního zápasu sezóny mohlo Černý uhlí vstoupit s klidnou hlavou, jsouc si vědomo, že hrát se bude již „jen“ o čest a slávu; druhé místo už totiž bylo neochvějně v našich rukách.
PS Křeč – ANFK 2:3
Třešničkou na závěr sezóny se stal venkovní zápas proti celku PS Křeč. ANFK dorazilo v lehce improvizované sestavě, protože trio brankářů jedlo slavnostní husu / fotilo v Praze / trpělo rýmičkou, takže mezi tyče se musel obětavě postavit Petr. Naším cílem bylo neutrpět debakl a nepokazit tak příjemné sezónní statistiky, zisk jakýchkoliv bodů byl považován za přidanou hodnotu, protože na Křeči ANFK zatím nikdy (!) nebodovalo. Již první minuty ukázaly, že náš respekt byl až přehnaný, protože soupeři nepředváděli nic, s čím by si uhelná defenzíva nebyla schopná poradit. Naopak to bylo Černý uhlí, které si vytvořilo několik slibných šancí (například únik na hrotu operujícího Qrula). Petr v brance měl jistou dávku štěstí, ale několik ošemetných situací vyřešil dobře a kromě toho rychle a správně rozehrával, čímž nám ušetřil řadu starostí se zakládáním útoků. Ke konci první půle přišel první gólový moment, když Zdeněk krásným pasem z obrany našel na levé straně Martina. Ten sice zpracoval ne zcela elegantně, ale o to lépe zakončil a gólmanovi domácích nedal šanci.
Po změně stran se domácím podařilo vyrovnat, když Doudy až příliš dlouho držel míč, následný souboj u lajny prohrál a střela byla možnosti našeho náhradního brankáře. Pak se ale ANFK dostalo více do hry a vypracovalo si řadu šancí. Zde je třeba zmínit minimálně Danův neúspěšný pokus tváří v tvář brankáři a Doudyho selhání v podobné pozici. Pak se ale již přece jen urodilo. Doudy dostal míč do vápna a – ačkoliv zády k brance – dokázal se otočit s míčem doslova přilepeným u nohy a zavěsit. K naší smůle se po hloupé chybě v obraně podařilo Křečákům záhy na to opět vyrovnat na 2:2. Vyrovnaný stav ale netrval dlouho. Johny po hezké kombinaci sice ideální pozici ke skórování promarnil, ale pak balón z velkého úhlu přece jen poslal do sítě. Infarktové okamžiky proběhly takřka hned poté, když Papy podcenil obranou činnost, v souboji s útočníkem podél lajny si také nevedl právě nejlépe a míč nedokázal zkrotit ani na pomoc z branky vyběhnuvší Petr. Balón se pak kutálel podél brankové čáry a brankovištěm, což dobíhajícího útočníka domácích zřejmě překvapilo tak, že jej minul, a míč se nerušeně odrazil od tyče, aby byl promptně odkopnut do bezpečí. V závěru si zaútočil i Mike, trefil nejprve břevno a po odrazu míče i tyč, ale skóre se již neměnilo.
ANFK si z Mochtína odváží možná nejcennější skalp letošní sezóny a potvrzuje tak vynikající formu i zaslouženost postupového druhého místa!
/strong
Žádné komentáře k “UHLÍ VÁLÍ”