Poslední zápasy přinesly celkem logicky i boje o finální umístění a ANFK stálo před dvěma variantami svého dalšího osudu. První, katastrofická, pravila, že podaří-li se Mušlák týmu dobře odehrát zbylá utkání a Černý uhlí nebude bodovat, octne se na předposlední, podle současných pravidel sestupové, pozici. Druhá, euforická, viděla ANFK na třetí příčce, pokud oba zbývající zápasy vyhraje a vybraní soupeři ztratí nějaký ten bodík.
Není žádným tajemstvím, že odehrát zápas proti Mušlák týmu je takový malý kumšt, neboť tito borci jsou časově tuze zaneprázdněni a oficiální herní kalendář jim slouží spíše jen pro hrubou orientaci, v rámci kterého kvartálu by se měl ten či onen zápas uskutečnit. V Černým uhlí je ale ovšem celá řada dobrodinců, kteří vyjdou soupeři ve svízelné situaci vstříc. Asi po trojím odložení se tedy zápas mohl nakonec uskutečnit. ANFK začalo duel obezřetně a celkem dobře, ale s postupem času se začaly objevovat trestuhodné individuální chyby. Poločas sice skončil ještě celkem přijatelně 1:0, ale po změně stran se začaly dít divy. Uhlí nedokázalo najít na soupeře ten pravý recept, přičemž asi největším problémem byl Zbyňda Toman, který si vodil uhelné beky, jak se mu zamanulo. Luban se v brance mohl ukřičet, ale bylo to málo platné. Skóre na uhelném účtě pozvolna vystoupalo na 3:0, když se ke slovu dostal Táclav a jeho snížení rozdílu skóre po Johnyho nastřelení. Po snížení se ANFK poněkud nadechlo k náporu a mělo několik slibných šancí, ale místo jejich proměnění následovalo inkasování na 4:1, které definitivně zlomilo vůli k odporu. Mušláci pak přidali ještě dvě branky a stále mohli živit naději na útěk ze sestupových pozic.
Poslední zápas sezóny proti Geroji mohlo ANFK odehrát celkem v klidu, protože Mušláci nakonec neodehráli utkání proti Magicu, který se rozhodl – na rozdíl od Černýho uhlí – těmto výtečníkům vstříc již nevycházet. Stále ale visela ve vzduchu ona euforická varianta sezóny 2014. Uhlí disponovalo celkem úspornou sestavou, jen s jedním hráčem na střídání, ani soupeř na tom ale nebyl lépe. Zápas se nesl v celkem poklidném tempu a bez větších emocí, přičemž hra byla vyrovnaná a brankáři na obou stranách podávali excelentní výkony. Geroj šel do vedení už v první půli (Qrul neuhlídal narážečku a následný únik), ale po změně stran se podařilo Martinovi (který hrál opět v pozoruhodné fazóně) vyrovnat. Pak následovaly smutné okamžiky zčásti způsobené tradičním černouhelným netrefilstvím (mimo jiné dvě nastřelené tyče) a zčásti opravdu nadstandardním výkonem gólmana hostí. I na druhé straně ale zvonila dvakrát tyč a Luban se rozhodně nenudil. V poslední desetiminutovce získalo ANFK svůj celkem tradiční jalový pseudotlak, ale místo vstřelení vítězného gólu přišla Danova minela, která v kombinaci s důrazem soupeře znamenala brejk a vedení hostí. Závěrečná zoufalá snaha o vyrovnání už přinesla jen další branku do naší sítě. Poslední zápas, sám o sobě dost smutný, získal ještě tragičtější rozměr po zjištění dalších výsledků. Modrá nudle totiž remizovala s Magicem, což byla pro ANFK samozřejmě ta nejhorší možná varianta. ANFK Černý uhlí skončilo sezónu se 17 body, tedy bodově nastejno s Modrou nudlí, ovšem horšími vzájemnými zápasy . Na 18 bodů se vyšplhal Magic a Vilyž, se kterými mělo ANFK zápasy pro změnu lepší. Přimyslíme-li si jeden bod odečtený v jarní části za opomenuté pískání, nezbývá než povstat a bušit hlavou do zdi.
Žádné komentáře k “Závěr sezóny 2014”