Letošní ročník futsalové ligy doznal v souvislosti s vystoupením z celorepublikového svazu jistých kosmetických změn, například v prodloužení hracího času na 2×20 minut. Jinak se ale nic zásadního neudálo, soutěž zůstala co do složení týmů podobná (vyjma nuceného odchodů kluků z reddogsu ze scény a příchodu Krvavé tlačeny složené z kvalitních fotbalistů). Bylo tedy nutno počítat s poctivými příděly a pokusit se vydolovat alespoň nějaký ten bodík od několika přijatelnějších soupeřů.
Již první duely ale ukázaly, že to nebude záležitost vůbec jednoduchá. Achillovou patou byl především post gólmana, protože Luboš s námi poslední dobou příliš nepeče. Mezi tyče si tak tedy stoupal obětavý Táclav, v jednom případě Rak, či nová akvizice z Nýrska Lukáš. Za odvahu stoupnout si na inkriminované místo za tým kvalit Černýho uhlí je třeba výše jmenovaným bez otálení vyseknout velkou poklonu a hold!
Kromě neveselé situace v brance byla problémem i docházka některých opor na zápasy (Martin, Johny, Papy, Doudy), což mělo ale na druhou stranu pozitivní dopad i v tom, že jsme se dostávali do fyzicky optimálního tempa (zejména pak po odchodu Káji H. do Chlistova).
Konkrétním popisem jednotlivých debaklů snad ani není nutné se podrobně zabývat, jen pro úplnost můžeme říct, že největším utrpením byl zápas proti Bidlu prohraný 0:14 a hned v závěsu za ním duel proti Krvavé tlačence se skóre 4:15. Na druhou stranu v zápase proti Tullamore Dew jsme sahali po bodech více než reálně, když konečný výsledek byl 3:4 a námi předváděná hra vcelku obstojná, ba snad i se soupeřem vyrovnaná. Ani Řepy Týnec neuštědřily ANFK výsledek hodnoty debaklu a vyprovodily jej milosrdně jen 2:5. Tím však výčet uhelných „úspěchů“ končí. Trpkou pilulkou na závěr byl poslední – a rozhodující – zápas proti Chlistovu, který taktéž nevlastnil ani bod. První půle probíhala celkem přijatelně, tedy bez obdržení branky, ovšem jen do dvacáté minuty, kdy si Lukáš při soupeřem házením autu usmyslel, že je potřeba střídat. Vzniklý závar znamenal dorážku právě od Káji Holoubka a vedení Chlistova deset vteřin před koncem poločasu 1:0. To vlilo soupeřům doslova živou vodu do žil a po změně stran přidali v křeči hrajícímu ANFK dalších pět branek.
Není třeba tajit, že v týmu nepanuje z dosažených výsledků právě nadšení (celkové skóre 11:79), což je svým způsobem paradoxní, neboť po minulém ročníku (pro připomenutí – celkové skóre 7:56 z deseti zápasů hraných 2×15) byly pocity právě opačné. Ať tak či onak, visí v současné chvíli nad dalším angažmá ANFK Černýho uhlí v prestižní soutěži nemalé otazníky, k jejichž řešení bude ale ovšem přistoupeno až výhledově.
Žádné komentáře k “Zimní liga: Epilog”