Jednou z oblíbených uhelných tradic je předvánoční setkání v okruhu milých lidí a popití něčeho dobrého, aby v tuhých mrazech člověk načerpal vnitřní teplo i klid. Dávno již tomu, kdy se sešlost vešla k Lepším do obýváku, neboť uhelná banda se neustále rozrůstá a pozvat byť je samotnou rodinu Bulánkovu by vyžadovalo spíše menší domek než panelákový byt. Družení tedy již několikátý rok probíhá pod širým nebem, tu v Lomečku, tu na Hůrce. Volba pro letošní rok padla právě na druhou zmiňovanou lokalitu, protože sněhová pokrývka, poněkud nezvykle se objevivší už v půli prosince, doslova vybízela ke špetce bobování a sněhových hrátek.

Krátce po poledni se nad klatovským atletickým stadionem sešla poměrně hojná sestava, která se postupně ještě rozrostla, takže v největším počtu se předvánoční veselice účastnilo 14 dospělých a 12 capartů. Obohaceni životní moudrostí z jednoho z předešlých ročníků, nepočali jsme v chráněném území rozdělávat oheň, nýbrž kotlík s punčem zahřívali pomocí plynového vařiče, který je nejen efektivnější, ale i legálnější. Poctivé tři litry červeného vína doplnil půllitr rumu, asi dvě deci čaje pro vyvážení chuti a Toníkem precizně nakrájené ovoce. Ohřát takové množství tekutiny samozřejmě v mrazivém počasí nebylo dílem okamžiku, takže jsme nelenili a začali si řádně užívat sněhu!

K vidění byly sjezdy v jednom, ve dvou, posádky čistě dětské i smíšené. Nechyběla ani vložená soutěž tatínků, která patrně ostatní náhodné kolemjdoucí přiváděla v nemalý úžas. Sněhu sice nebylo mnoho, místy se jezdilo spíše po přemrzlé trávě, ale to nikomu pranic nevadilo a nálada panovala po celou dobu výtečná. Do jaké míry na tom měly podíl 4 litry punče, který svižně mizel v našich útrobách, ponecháme ke zvážení každého čtenáře.

Z místa činu se hlavní banda odebrala až s padajícím soumrakem a buďme rádi, že město na Hůrce nezřídilo veřejné osvětlení, protože jinak by někteří patrně bobovali doteď.

Další tuze vydařená akce, můžeme se těšit na další rok!

[Ukázat prezentaci]