Uhelná banda se v sobotu po delší době opět sešla na všemi oblíbené základně v Dolní Lhotě, původně se záměrem poměřit síly v švédském šachu, tedy hře kubb. Z tohoto bohulibého plánu sice posléze vlivem různých okolností sešlo, ale den se i tak velmi vydařil!

Největší nadšenci s v okolí dolnolhotského parketu sice potulovali již během dopoledne, ale hlavní díl účastníků akce dorazil až během odpoledne. Celkem se sešlo zhruba 30 nadšenců, přičemž je třeba říct, že brzy už budou na uhelných akcích převažovat caparti, jejichž počet kvapem narůstá. Ruch akce přilákal i náhodné kolemproplouvající, kteří se zastavili na pivo v domnění, že projíždějí kolem hospody.

S ohledem na již zmíněnou absenci oficiálního sportovního vyžití se velká část programu točila kolem dlabance – nad ohništěm se otáčela předvařená kýta, láskyplně otáčená a potíraná hned několika šéfkuchaři najednou, ve výdejním okénku bylo lze okusit rozličných laskomin z kategorie cvíboch a samozřejmě nechybělo ani nějaké to pivo, případně jeho nealkoholické a ovocné náhražky…

Trošku pohybu jsme si ale přece jen dopřáli, a to nejen při věčném pobíhání za rozdováděnými ratolestmi (které se dostatečně vyřádily zejména v nafukovacím hradu, ale třeba i při okružní jízdě ve valníku). Opět se odehrálo několik tuze zdařilých partií ve spikeballu a je nutno říct, že úroveň těchto her roste hru od hry! I kubb nakonec spatřil světlo světa, ale spíše jen symbolicky na samém sklonku dne, kdy poslední hody probíhaly už spíše po paměti (což ovšem nijak neumenšuje Michalovo bravurní vítězství!).

S přibývajícím časem se začalo osazenstvo nenápadně vytrácet a nakonec poblíž ohně zůstali poslední čtyři stateční. S ohledem na to, že autor textu prakticky ničemu, o čem se během večera diskutovalo, nerozuměl, zůstane ale tato pasáž pohříchu kusá.

Další z mnoha skvělých setkání Černýho uhlí a v kuloárech se proslýchá, že by v tomto létě nemuselo být poslední… Uvidíme, co moudré hlavy ve vedení spolku připraví na srpen 😊